Na skok do terénu s terénními pracovníky
Jsme terénní pracovníci a každý všední den vyrážíme do ulic Pardubic, kde se snažíme vyhledávat a kontaktovat osoby bez přístřeší, a prostřednictvím naší služby jim nabízet pomoc. A jak může vypadat náš běžný den?
Je devět hodin ráno a my vyrážíme do terénu. Za nedlouho potkáváme prvního klienta, který nás prosí o boty. Domlouváme si místo a čas, kde se setkáme, abychom mu obuv, kterou nyní u sebe nemáme, předali. Po chvilce chůze potkáváme dalšího klienta. Vyslovuje přání, že by se chtěl zaevidovat na Úřadu práce. S klientem si sedáme do blízkého parku, kde mu předáváme formuláře, které je nutné vyplnit. My fungujeme jako pomocná ruka a vysvětlujeme, co je třeba do jaké kolonky napsat. Před rozloučením si domlouváme termín, kdy klienta doprovodíme na Úřad práce. Tam ho podpoříme při jednání s pracovnicemi.
Dnešní trasa nás vede také do zalesněného prostoru, kde přebývá několik osob bez přístřeší. U opuštěné budovy navštěvujeme prvního z nich. Klient nás prosí o vysvětlení dopisu, který mu přišel z Probační a mediační služby. Srozumitelnou formou mu vysvětlujeme, co je jeho obsahem. Po krátkém rozhovoru se rozloučíme a pokračujeme k blízkému mostu. Zde potkáváme muže, který pod mostem přespává. Předáváme mu nějaké potraviny z potravinové banky, neboť nám říká, jak je hladový a několik dnů nejedl.
„Součástí práce terénních pracovníků je také monitorování různých míst. I dnes prozkoumáváme část zalesněné oblasti. Všímáme si všeho, co by naznačovalo, že se tu zabydel někdo nový. Mohou to být osobní věci, deky, matrace, ohniště, stany či provizorní přístřešky. Pokud zde nikoho nezastihneme, necháváme na těchto místech letáky s nabídkou služeb pro osoby bez přístřeší,“ řekla sociální pracovnice Lenka Zahradníková.
Mgr. Lenka Zahradníková
terénní sociální pracovnice