Sen o bydlení se splnil
Samostatné bydlení je pro mnohé nedosažitelnou metou. Ještě těžší to mají mladí lidé, kteří nevyrůstali v rodině a znají mnohdy jen pobyt v sociálních zařízeních. Je tomu rok, co se podařilo Domu na půli cesty v Pardubicích pronajmout byt, kde si první nájemnice mohla vyzkoušet bydlet na vlastní pěst. Pracovníci Domu na půli cesty, která je jednou ze sociálních služeb poskytovaných SKP-CENTRUM, o.p.s. nyní vyhodnocují, jak se podařilo naplnit cíle, které si před novým projektem stanovili.
V rámci projektu Cesta ke změně poskytlo město Pardubice byt, který slouží jako startovní meta pro uživatele SKP-CENTRUM, o.p.s. Jako první si jej vyzkoušela dvacetiletá slečna, která neměla žádné zkušenosti se samostatným bydlením. K tomu, aby zvládla všechna svá „poprvé“, jí byli nápomocni sociální pracovníci. I pro ně to byla úplně nová zkušenost.
„Bylo důležité nastavit, jak často budeme docházet na konzultace do bytu a kdy přijde uživatelka k nám. Častější návštěvy jsme měli pouze tehdy, když naše první nájemnice přišla o práci. Tento problém se ji však podařilo vyřešit a intenzita návštěv postupem času klesala. Nakonec jsme byli schopni problémy řešit telefonicky,“ říká vedoucí Domu na půli cesty Milan Soudek.
Pro slečnu z dětského domova bylo ve vlastním bytě vše nové. Zpočátku nebyla schopná řešit problémy, které připadají většině lidí naprosto běžné. Po čase se však i bez pomoci sociálních pracovníků vypořádala například s vytopeným bytem. Nejenže si zajistila nápravu, ale zlepšila se i v komunikaci se sousedy a úřady. Podařilo se jí také sehnat velmi rychle větší ledničku. Zvládla si zvelebit první domov. Na stěnách brzy přibyly první obrázky moře, kde by chtěla mladá obyvatelka bytu strávit dovolenou. Jako vzpruhu ke zdolání cílů použila k výzdobě motivační citáty.
„Od svého příchodu jsem se cítila lépe než v Domě na půl cesty. Tam jsem se cítila jako v nějakém zařízení. Hodně pokojů a lidí. Tady jsem víc v pohodě, cítím se víc dospěle a nemusím se v stydět v práci říkat kolegům, kde bydlím,“ prohlásila pár dní po svém nastěhování první nájemnice.
„Z mého pohledu byla pro naši klientku největší problém komunikace s úřady. Hlídání termínů a zařizování nejrůznějších dokumentů. Brzy se však naučila věci uspořádat, aby nikde nedocházelo k prodlení. Podařilo se nám společnými silami všechny problémy zvládnout a rádi bychom po fázi zkoušení a pozorování vytvořili nějaká pravidla užívání služby, abychom mohli pružně reagovat na sociální situaci klienta, která je proměnlivá. Jak se ukázalo na prvním případu,“ sděluje Milan Soudek.
Projekt tréninkového bytu pokračuje i v současné době. V nejbližších dnech si samostatné bydlení vyzkouší další klientka služeb Domu na půli cesty. Prozatím je hodnocen kladně.
„Byt splnil očekávání a je i nadále využíván. To je to hlavní. Potvrdilo se nám, že mladí lidé, kteří se dostanou do nové situace v oblasti bydlení a nemají pomoc, tak mnohdy odkládají problémy a vzniknou jim dluhy za bydlení nebo něco podobného. Nekomunikují. Proto končí část z nich znovu v síti sociálních služeb a mnohdy s dluhy. To se naštěstí v tomto případě nestalo. Bylo by krásné, kdyby si mohl vlastní bydlení vyzkoušet každý mladý člověk. Minimálně každá pobytová služby by měla mít podobný byt. Ideální by bylo, kdyby ve spolupráci s městem mohl uživatel bydlet samostatně a my bychom mohli předávat spolehlivého nájemce, který je doma,“ hodnotí nový projekt Jiří Pitaš, ředitel SKP-CENTRUM, o.p.s.
„Moje první zkušenost se samostatným bydlením mě motivuje najít si vlastní byt dle mého gusta. Posílila jsem moje dovednosti, co se týče třeba praní, vaření a ve věcech jako je šetření energiemi a hospodařením. Celkově mi pobyt pomohl všech směrech. Cítím se zodpovědnější,“ dodává první nájemnice.
Tým SKP-CENTRUM, o.p.s.