"Když se napiju, ztratím vše ..."

Rozhovor s klientem Nízkoprahového denního centra, který se zveřejním rozhovoru souhlasí. Identita klienta je zcela anonymní.

Kolik vám je let, jak dlouho žijete na ulici a co tomu z vašeho pohledu předcházelo?

Je mi 32let. Na ulici jsem přes rok. Předcházely tomu neshody v partnerství, problémy s pitím alkoholu, s partnerkou jsme se hodně hádali, a proto nám byla ukončena smlouva na ubytovně. Následně jsem přišel i o práci. A už to bylo…

Měl jste už možnost se z ulice dostat a zkusit žít běžný život?

Ano, měl jsem možnost. Vždy jsem se ale raději uchýlil k alkoholu, který mi zabraňuje dělat běžné věci.

Byl ve vašem životě moment, na který nemůžete zapomenout a který vás neustále ovlivňuje?

Ano, definitivní rozchod s přítelkyní asi před půl rokem. Neshody se mezi námi stupňovaly, oba dva jsme pili a nebyli schopni spolu fungovat.

Je něco, co vás na životě na ulici baví?

Ze začátku to byla možná ta volnost, ale teď už rozhodně ne, takový život mě už nebaví.

A naopak, co na životě na ulici nemáte rád?

Teď všechno. Už jsem z ulice unavený.

Kde nejčastěji přespáváte?

S přítelkyní jsme dříve měli jedno místo, které bylo odlehlé, nikdo kolem nechodil, ale nyní spím, kde se dá. Když mám peníze, spím občas i na noclehárně nebo si žádám sociální pracovnici o noclenku (noc na Noclehárně zdarma).

Je někdo, na koho se můžete obrátit s žádostí o pomoc?

Rodina mě odstřihla, poslední dobou mi občas vypomůže babička, která mi dá jídlo, a když tam není táta, můžu u babičky přespat. Jinak svoje věci řeším se sociální pracovnicí na deňáku.

Kde sháníte jídlo, čisté oblečení?

Povětšinou na deňáku, ale občas mi dá i něco babička.

Byl jste někdy ve vězení?

Ne, byl jsem pouze na vazbě, ale mám dluh na placení alimentů a mám velkou obavu, že bych mohl jít do vězení.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Za pár dní nastupuju na léčbu (závislost na alkoholu), je to moje první léčba. Mám z toho strach, ale doufám, že to zvládnu a po propuštění bych si chtěl najít práci a bydlení. Dříve jsem pracoval v M-STAVu – rekonstrukce mostů a chtěl bych se k této práci vrátit.

Co vám z vašeho pohledu pomůže v tom, abyste se vrátil do běžného života?

Určitě nepít alkohol. Když se totiž napiju, většinou ztratím vše, co jsem se snažil si vybudovat.

Přeji Vám hodně štěstí a děkuji za rozhovor.

Tímto bychom rádi požádali o pánské oblečení (tepláky, kalhoty, spodní prádlo, trika, mikiny, boty). Děkujeme.

Blanka Barry, DiS.
sociální pracovnice Nízkoprahového denního centra