"Obyčejný" den v terénu

Je pondělí, 8 hodin ráno. Venku se rozednívá, leje a my vyrážíme do terénu. Proč? Protože jsme „teréňáci“ a naší prací je kontaktovat a pomáhat lidem bez domova, každý všední den, a to bez ohledu na počasí.

Každý den má svou trasu. V pondělí potkáváme asi nejvíc lidí bez domova z celého týdne. Hned kousek od kanceláře poznáváme skupinu s kárkama. Na nich vezou snad dva metráky papíru, který „vyfárali“ z kontejnerů. Říkají, že s ním jedou do sběru a za utržené peníze si chtějí koupit polévku v nedalekém bistru a pokud jim něco zbyde, chtějí si koupit něco tekutého na zahřátí. Na náš dotaz, jestli něco nepotřebují, se jen usmějí a s odmítavým kroucením hlavy odpovídají, že ne. Popřejeme jim tak dobrou chuť, loučíme se a razíme dál.

Ujdeme sotva tři sta metrů a na náměstíčku vidíme na jedné z mnoha laviček sedět muže v ošuntělé a potrhané bundě, jak se třese zimou. Přistoupíme k němu a zeptáme se ho, jestli něco nepotřebuje. Muž nám vypráví, že přijel z Moravy za prací s ubytováním, ale nevyšlo mu to. Jelikož ztratil mobil a peněženku, ve které měl nejen peníze, ale také všechny doklady, tak neví, co má dělat. Je promoklý, hladový a vymrzlý. Naléváme mu tak horký čaj z termosky a informujeme jej o Nízkoprahovém denním centru, kde se může ohřát, najíst, vysprchovat a kde svou situaci může v klidu řešit se sociální pracovnicí. Také mu předáváme letáček s dalšími službami, na které se může obrátit. Se slzami v očích nám muž děkuje a vyráží na „deňák“.

Blížíme se k okrajovým částem města, které jsou pokryty lesíky. V těchto lesících bydlí ve stanech nebo v narychlo ztlučených chatkách skupina našich klientů. Dostáváme se k nim skrz rozbahněný sráz. Při příchodu zjišťujeme, že je tu teď jen jeden klient, a ten se nehezky řízl do prstu při řezání dřeva na zátop. Nandáváme si rukavice, vytahujeme lékárničku. Ránu postříkáme desinfekcí a předáme náplast – není to naštěstí nic vážného. Pak si s pánem povídáme o tom, co všechno mu schází a on, že vlastně nic, že mu dnes přišel důchod a že je ve své chatičce s kamínky a postelí spokojený. I tomuto klientovi přejeme hezký den a odcházíme.

Pro dnešek toho bylo dost. Vracíme se do kanclu, kde naše práce zdaleka nekončí …

                                                                                               Terénní pracovníci
                                                                       Nízkoprahové denní centrum - terénní programy