Dům na půli cesty z pohledu praktikanta

Jsem studentkou třetího ročníku Univerzity Pardubice studijního programu Humanitní studia. Jako svou druhou praxi v rámci studia jsem si vybrala organizaci SKP-CENTRUM, o.p.s., konkrétně Dům na půli cesty. Nejvíce mě překvapil přátelský přístup pracovníků nejen k uživatelům služby. Očekávala jsem, že v tomto prostředí bude běžná spíše formální komunikace s uživateli a budou se řešit problémy z oblasti financí a pracovní či školní povinnosti. Je však běžné, že někteří uživatelé si během dne přijdou popovídat o svém životě.

Mou první praxi v rámci studia na Univerzitě Pardubice jsem vykonávala v jiné Pardubické organizaci, věnující se osobám sociálně znevýhodněným, ve které byly veškeré vztahy více formální, a praxe byla méně řízená. V rámci praxe, ve které se mám něčemu přiučit, preferuji více řízenou formu a případnou pomoc s klientem, pokud si nejsem jistá správným postupem. Zde jsem se nejprve účastnila náslechu rozhovorů a až poté s uživateli komunikovala sama. Z mého pohledu pro mě byla praxe přínosná a ujistila jsem se díky ní, že bych do budoucna ráda pracovala jako sociální pracovník.  

                                                                                                                    Týna
                                                                                                   studentka 3. ročníku UPCE