Příběhy

Do KC přichází klientka, 37 let, uvádí, že se cítí nyní velmi unavená, potřebuje více spánku než dříve. Popisuje úzkosti a zmiňuje, že je výbušnější než dříve. Během konzultace si uvědomuje, že nemá prostor sama pro sebe a své koníčky (plavání).

Při mapování situace zjišťujeme, že se stará o domácnost a 3 syny (14 let, 12 let a 10 let), do toho pracuje z domova na dálku na zkrácený úvazek.  Uvádí, že synové nepřebírají žádnou zodpovědnost za své povinnosti (klientka dětem stále chystá svačiny, oblečení do školy, za nejmladšího dokonce někdy píše úkoly apod.). Situace v práci nyní dle jejích slov také není ideální, zmiňuje konflikty s kolegy.

Když se o situaci baví s manželem, ten situace zesměšňuje, považuje ji za línou, což jí velmi zraňuje a narušuje to jejich partnerský vztah.

S klientkou jsme začali pracovat na vytváření funkční komunikace s rodinou (sdílet otevřeně své potřeby a své hranice), docházelo k oceňování, poskytování podpory při předávání přiměřené zodpovědnosti a kompetencí dětem a manželovi. Proběhla edukace o možném syndromu vyhoření a jeho rizicích.  Klientka během konzultací oceňovala vytvoření bezpečného prostoru pro sdílení svých problémů a emocí, což jí doma není umožněno.

Klientka nás navštívila opakovaně, kdy postupně došlo ke zlepšení rodinných vztahů – s dětmi byla nastavena a redefinována pravidla soužití, rozdělení úkolů. Klientka uváděla, že ji spolupráce pomohla posílit  sebevědomí a požádala o pomoc s domácností a dětmi své rodiče, kteří jí vyhověli. Klientka si ve svém denním režimu našla čas pro sebe a své aktivity (chodí denně na 30 minut běhat). Velmi jí to pomohlo. Manžel si začal vyhledávat informace o syndromu vyhoření a dle klientky již nehovoří o tom, že si vymýšlí.

Klientka si našla návaznou psychoterapeutickou péči a spolupráci s KC zhruba po měsíci ukončila.

 

Klára, 16 let, studentka středního odborného učiliště, žádný sourozenec, Pardubicko

Klientka přichází na doporučení OSPODu, se kterým dlouhodobě spolupracuje. Přichází z důvodu, že se zmínila, že má psychické problémy, se kterými si už nedokáže sama poradit. Sděluje, že má panické úzkosti. V současné době žije dívka u své babičky. Popisuje složité rodinné vztahy. Matka jí zemřela, když byla dítě. Otec ji nemá v péči, vidí se párkrát v roce. S babičkou si moc nerozumí, je tam velký věkový rozdíl, navíc se její zdravotní stav zhoršuje a klientka neví, jak dlouho bude žít a kam půjde, pokud babička zemře před jejími 18. narozeninami. Do školy chodí ráda, jelikož tam má kamarády. Klíčový člověk v jejím životě je její přítel, který je již plnoletý a plánuje s ním budoucnost. Během konzultací také přiznává, že se v minulosti sebepoškozovala.

Hlavní důvod, proč přišla do KC, byl ten, že už nedokáže sama zvládat panické stavy, které se staly každodenní záležitostí a znepříjemňují jí život. Má strach se někomu svěřit, jelikož se bojí, že jí nikdo nebude věřit a budou ji zesměšňovat.

Nejprve došlo k podrobnému mapování situací, při kterých se panické stavy objevují. Při panické atace klientka pociťuje bušení srdce, záchvaty strachu, nepohody, které přicházejí například na ulici, v autobuse apod. Dochází k návalu úzkosti, které zaplaví celé její tělo a nedokáže racionálně myslet. Dopředu uvažuje nad situacemi, kde by jí opět mohla přepadnout úzkost. Pomáhá jí být v kontaktu s jinými lidmi.

Během konzultací došlo k nácviku technik, které pomáhají zvládat úzkosti, bylo doporučeno navštívit praktického lékaře, popřípadě dětského psychiatra (předání kontaktů), došlo k vyplnění krizového plánu a jeho následný rozbor, aby jej mohla v případě potřeby využít i doma. Nabídnuta užší spolupráce s OSPOD, kde by řešila rodinné otázky, jako jsou finance, zdravotní stav babičky a krizový plán, pokud babička zemře. Docházelo k oceňování klientky a podpoře kroků, které během spolupráce činila. Klientka spolupráci ukončila po 5 sezeních, nyní je v pořadníku pro využití bezplatné psychoterapeutické péče.

Poděkovala za rychlou nabídku pomoci, která byla efektivní a zacílená k překonání její dobře definované aktuální tíživé situaci.

 

Filip, 13 let, z rozvedené rodiny, nevlastní sourozenec, Pardubice

Na KC se obrátila matka chlapce - Filipa, pro kterého hledala návaznou péči po propuštění z nemocnice po sebevražedném pokusu a psychický stav syna popisovala jako špatný.

Filip dostal termín v KC již za 2 dny.

Filip přichází na první setkání nesmělý, skoro rezignovaný. Popisuje svůj příběh – první pokus o sebevraždu provedl v 8 letech, poté ve 12 letech a poslední před měsícem (spolykání léků). Rodiče jsou po těžkém rozvodu a otec s nimi již v době spáchání prvního suicidálního pokusu nežil. Otec má nyní novou rodinu, kterou má dle vnímání Filipa raději. Ve škole se necítí dobře, nemá tam žádné kamarády. O pomoc si sám ve škole řekl a školní psycholožka ho předala do péče psychiatra. Otec nevěří, že by Filip měl problémy a na společné konzultaci sdělil, že na sebe podle jeho názoru poutá pozornost. Filip postupně přiznává i sebepoškozování (řezání).

V rámci spolupráce v KC jsme poskytli, vzhledem k tíživosti situace,  maximální počet konzultací. Pracovník  - psycholog - rozvíjí a podporoval zejména sebeakceptaci, analyzoval s klientem jeho chování, uznával emoce a také edukoval rodiče - otec Filipa začal jeho problémy brát vážně a aktivně se do řešení zapojil. V rámci spolupráce se ukázal jako přínosný nácvik mindfullness technik a nácvik přerámování iracionálních myšlenek.

Jelikož se situace silně dotýká i matky, i jí byla nabídnuta konzultace v KC u jiného pracovníka. Matka pravidelně dochází a spolupráce ji dle jejích slov velmi pomáhá celou situaci lépe zvládat. Uvědomuje si, že s bývalým manželem nemá vztah správně uzavřen a je připravena na tom pracovat.

Při ukončení spolupráce byl Filip usměvavý, řekl že ve škole pocítil i radost. Užívá pravidelně medikaci. Zhodnotil, že díky konzultacím si uvědomil, že je chytrý a tvořivý.  Jako veliký krok je pro něj to, když se jednou ve škole holky bavily o sebepoškozování, uvědomil si, že je to hnusný a řekl jim, že to dělat nemají.

Má plány do budoucna (pojede na letní tábor). Při odchodu ze služby uvedl, že dřív byl „jen schránka a nyní konečně zase žije“.