"Nejsme jen návštěva. Domácí zdravotní péče je práce srdcem a rozumem."

Přinášíme Vám rozhovor s vrchní setrou Domácí zdravotní péče, SKP-CENTRUM, o.p.s., Petrou Linhartovou a její zástupkyní Veronikou Hraničkovou. Věříme, že to pro Vás bude zajímavé čtení.

Co vás, Petro a Veroniko přivedlo k práci zdravotní sestry v Domácí zdravotní péči?

Petra: Moje spolužačka ze SZŠ mi nabídla na školním srazu, zda nechci jít na brigádu vypomoci do domácí péče, kde tehdy pracovala. V domácí péči jsem chtěla vždy pracovat. Můj sen bylo mít vlastní domácí péči.

Veronika: Úplně původní motivace bylo hledání práce na osmihodinovou pracovní dobu z důvodu nízkého věku dětí a potřeby fungovat jako maminka pro rodinu, hledala jsem práci, při které bych se mohla i plnohodnotně věnovat rodinnému životu.  Když jsem posléze zjistila více informací o této práci, tak mě zaujala představa samostatné práce, která je pestrá, není stereotypní a spojuje všechny zdravotní obory napříč.

Kde jste pracovaly předtím než jste "jezdit" pro Domácí zdravotní péči?

Petra: Už při studiu na vysoké škole jsme pracovala na standartním chirurgickém oddělení. Po ukončení studia jsem odjela na zkušenou do Prahy, kde jsem pracovala na oddělení intenzivní metabolické péče. Po pěti letech jsem se vrátila zpět na chirurgické oddělení. Při práci na chirurgickém oddělení jsme začala vypomáhat v domácí péči a v roce 2017 jsem nastoupila do domácí péče na hlavní pracovní poměr a práci na chirurgii jsem si nechala jako brigádu.

Veronika: Vesměs celou svoji pracovní kariéru jsem pracovala v oblasti urgentní medicíny. Začala jsem po ukončení střední školy na centrálním příjmu, kde se řešily akutní stavy od autonehod, přes kolapsové stavy až po překotné porody. Byla to pro mě největší škola života, nejvíc jsem se tam naučila. Poté jsem pracovala na Metabolické JIP, Dialyzačním středisku, chvilku jsem pracovala v sociálních službách v domově s péčí o pacienty s psychiatrickým onemocněním. Po rodičovské dovolené jsem pracovala v soukromé chirurgické ambulanci a pak objevila možnost pracovat pro Domácí péči.

Jak se liší práce v Domácí zdravotní péči od práce v nemocnici?

Petra: V nemocnici je péče a přístup k pacientovi více direktivní. V domácí péči musíme přistupovat k pacientovi jako k partnerovi. Vše je o komunikaci a dohodě na společných cílech naší péče. K našim pacientům my přicházíme jako „ návštěva“. Proto se musíme více řídit přáními pacienta než ve zdravotnických zařízeních.

Veronika: Je to úplně jiná disciplína. Úplně jiný styl práce. Zdravotní sestra si sama plánuje pracovní den, sama se rozhoduje, nemá za zády tým dalších sester a lékařů. Je důležitá sebedisciplína a schopnost se samostatně rozhodovat. 

V nemocnici sestry plní naplánované ordinace, den má od rána nějaký harmonogram, který je vesměs v základech neměnný, při akutních situacích má v blízkosti vždy komplexní systém okamžité pomoci.

V domácí péči sestřička nikdy neví, co jí u pacienta za dveřmi čeká, každý den je jiný, při nečekaných situacích je sama a sama musí zachovat klid a rozvahu, co udělat.  Navíc nekomunikuje pouze s pacientem, ale celá péče je ovlivněna i sociální situací pacienta a přítomností ostatních členů rodiny.

Jaké typy pacientů nejčastěji navštěvujete?

Petra: Naši pacienti jsou převážně senioři. Ale máme i mladší ročníky.

Veronika: Nejvíce se staráme o pacienty s chronickým onemocněním, kteří již mají vyšší věk, jsou hůře mobilní a již některé věci nezvládají sami.

Jaké zdravotnické úkony provádí sestry v Domácí zdravotní péči?

Petra: Navštěvujeme pacienty, kteří potřebují podávat léky, aplikovat injekce, převazovat chronické rány. Máme i ošetřovatelskou rehabilitaci, která je založena na posílení svalů, protažení celého těla.

Veronika: Provádíme převazy chronických i akutních defektů, odběry krve, podávání infuzní a injekční terapie, kontrola fyziologických funkcí, ošetřovatelská RHB, péče o stomie, péče o permanentní katetry, péče o invazivní vstupy PICC, PORT. Pomáháme pacientům a jejich rodinám s přípravou a podáním chronické medikace, dohlížíme na pacienty s diabetem a provádíme i počáteční edukaci pečujících osob, nejčastěji rodinných příslušníků, kteří mají zájem a možnost o své blízké sami pečovat.

Jaké jsou nejčastější výzvy, kterým v Domácí zdravotní péči čelíte?

Petra: Prostředí v jakém pacienti žijí. Informovanost společnosti o možnostech domácí péče. A asi největší výzva je boj s mýtem, že domácí péče je financována z peněz, které jdou za daného pacienta jeho obvodnímu lékaři. Tím pádem krátíme obvodního lékaře o finance.

Veronika: Každodenní výzva je najít s pacientem cestu a směr péče. Je to soulad vzájemné tolerance a kompromisu. Na rozdíl od péče ve zdravotních zařízení, sestra domácí péče vstupuje na pacientovo území, do jeho osobního prostoru, do bytů a domů, kde pacienti žijí celý svůj život, mají zaběhlé rituály, návyky, mají svůj standart ve vedení a úklidu domácnosti, mají individuální životní styl, vzdělání, limity chápat a přijímat nové věci a informace.

Nelze vstoupit do jeho prostoru a vše předělat k obrazu svému, je nutné se s pacientem domluvit na postupu péče, který bude vyhovovat oběma stranám.

Často máme pacienty v dlouhodobě neutěšených podmínkách sociálních, hygienických a není prostor na kritiku, ale musíme najít společnou cestu, jak pomoci a situaci zlepšit. Je to o spolupráci zdravotních sester, sociálních pracovníků, pečujících osob a pečujících lékařů.

Jaké je spolupráce s rodinami pacientů a dalšími zdravotnickými pacienty (lékaři aj.)?

Petra: Povědomí o domácí péči je čím dál větší. Spolupráce s lékaři je výborná. Vše je postavené na komunikaci.

Veronika: Je to individuální. Je radost pečovat o pacienty, kteří mají pevné rodinné vazby a dobré zázemí. Fungující rodina je pro pacienty velkou oporou a v takovém prostředí je i pro zdravotní sestru radost pracovat. Bohužel je i časté, že pacient nemá nikoho nebo jsou vztahy v rodinách patologické a narušené, rodiny mají různé „kostlivce ve skříni“, tam bývá spolupráce horší, narážíme na neochotu, vulgarismy od pacientů i členů rodiny, nezájem, ale i s takovou rodinou či pacientem se dá časem najít společná řeč. S lékaři na území našeho působení mám obecně dobré zkušenosti, vše je o neustálé komunikaci a předávání si informací. Mám zkušenosti, že lékaři jsou spíše za možnost domácí péče vděční a tuto službu podporují.

Jak se o Domácí zdravotní péči pacient nejčastěji dozví?

Petra: Obvodní lékaři či specialisté indikují pacienty k nám do péče.

Veronika: Myslím, že nejčastěji je s možností domácí péče seznámí pečující lékař, který jí  doporučí, předá kontakty nebo jí sám aktivuje.

Co byste poradily mladým lidem, kteří uvažují o kariéře v Domácí péči?

Petra: Domácí péče je multioborová a před nástupem do domácí péče je s výhodou získat zkušenosti u lůžka. Projít chirurgickým či interním oborem.

Veronika: Poradila bych jim, že pokud na sobě chtějí pracovat, celoživotně se vzdělávat, tak ať určitě neváhají a zkusí to.  A také bych jim řekla, že je to práce, při které se učíme velké trpělivosti, empatii a pokoře, mezilidským vztahům. A jako bonus získají perfektní místní znalost.

V čem vidíte největší smysl Domácí zdravotní péče?

Petra: Pacienti nemusí chodit každý den do nemocnice či do specializovaných ambulancí na převazy. Šetří se finance a čas zdravotnickým zařízeními. Domácí péče je pořád nejlevnější položka za zdravotní péči pro pojišťovny.

Veronika: Za mě je to jeden z důležitých směrů pro naše neutěšené zdravotnictví a jeden ze smysluplných směrů, jak pomoci přetíženým nemocnicím, jak ulevit narvaným čekárnám v ambulancích specialistů a OL. Pečujeme hlavně o chronicky nemocné imobilní pacienty, kdy je péče často nutná každý den a dlouhodobě a je neúnosné, jak pro tyto pacienty, tak pro pečující lékaře, aby tito lidé tuto pomoc každodenně museli absolvovat přímo u lékaře. Rodiny plnohodnotně pečovat nemohou z důvodu zaměstnanosti, což do budoucna můžeme pocítit ještě víc, protože věk odchodu do důchodu se neustále zvyšuje.

Domácí prostředí má na pacienty navíc celkově velmi pozitivní vliv, protože doma je DOMA.

                                                                                                       Bc. Zuzana Kolářová
                                                                                                          PR a fundraising